Proč to většina vzdává?

Nejsou trénovaní.

První kroky k pohybu jsou vždy vratké a člověk ještě ani přesně neví, jestli ho to bude bavit a naplňovat. Každý nějak začínal a jen čas napoví, zda to je zajímavá zkušenost, či nikoli.

Znáte ten pocit, když vše chcete hned a nejlépe zítra?

Snažíte se dělat, co to dá a pak to vzdáte. I já jsem chtěla vše hned a nejlépe kdyby se to zvládlo samo. Tak jako malé dítě se narodilo, a hned nezačalo chodit, tak i vašemu tělu musíte dát chvíli času, než se změní. A to možná rok, dva…

→Chodit cvičit neznamená, ukázat se jednou za týden ve fitku, jednou za týden si zaběhat a pak čekat razantní výsledek. Dříve jsem si to ale myslela.←

Když jsem začínala s pohybem snažila jsem se běhat. Nebo jsem zašla jednou do týdne na kruháč. Neměla jsem žádný cíl. Tak nějak jsem jen cvičila, co mi kdo řekl. Jedla jsem podle nějakých jídelníčků na internetu. Vše to trvalo několik měsíců. Výsledek nebyl žádný.

V té době se mi promítalo hlavou, jestli to vůbec zvládnu a jestli na to mám. Nebyla jsem si jistá v tom, co cvičím a ani vstup do fitka nebyl tak růžový jak jsem si myslela. Všichni se dívali, kdože to přišel nový a já si samozřejmě připadala blbě. Nevěděla jsem který stroj na co je.

A tak jsem to vzala za jiný konec a začala jsem si hledat informace o cvičení a stravě. Učila jsem se od lidí, co už mají zkušenosti  a oslovovala různé kurzy, kde jsem hledala další a další informace. Čím více jsem toho věděla, tím více mi vše dávalo smysl a začalo mě to bavit. Proč dřepnout tak a ne tak, proč se držet na rukou a kdy vzít do ruky činku. Kde záda trpí a při jakém pohybu je to v pořádku. Je zvláštní, co vše tělo dokáže.

Až teď, když to beru zpětně. Tak jako malé dítě potřebuje čas, na některé věci. Než se naučí chodit, jíst samo… tak stejně je to i u cvičení. Jdeš miniaturními krůčky, ale jdeš! Občas zakopneš a spadneš.

 

Je to podobné jako výstup na Sněžku, cesta je dlouhá, kamenitá, občas musí člověk udělat přestávku a hodně se při té cestě zapotí, ale nahoře zjistí jaká krása a výhled na něj čeká, že zapomene na tu dlouhou cestu.

 

Necvič pro ostatní:

Spousty lidem dělá problém blok, že cvičí pro někoho jiného. Aby vypadal štíhle, svalnatě, měl dokonalý zadek pro přítele. Lepší postavu než ta holka vedle. Poslouchá jen řeči okolí, ale né svoje. Takový člověk ve svém životě postrádá spousty věcí a to hlavně sám sebe.

Cíl:

Dejte si cíle. Shodím 10kg, nebo za půl roku zvládnu stojku, zlepším strečink,… cokoli a napište si to, jak k tomu chcete dojít a co musíte udělat. Ve svém ebooku Funkční trénink pro začátečníky učím lidi, jak si udělat plán tréninku, s kterým mohou pracovat dále.

Opakuj:

Opakování je matka moudrosti, stále a pořád to platí a ve cvičení hned dvojnásobek. Čím více budete vše opakovat a stane se to vaším denním rituálem, tím lépe uvidíte výsledky. Opakujte a nasávejte nové informace. Zkoušejte, jak tělo funguje a užívejte si celou cestu.

Trénink:

S každým tréninkem roste sám mistr. Trénujte svoje tělo ale i mysl. Inspirujte se v jednom z mých článků zde—- Až si budete jistí, budete se moci stoupnou před zrcadlo a říci si, Zvládl/a jsem to. To je přesně to, co jsem chtěla a budete pokračovat dál. Do té doby, potřebujete nasávat informace.

Lucie Koudelová
Miluji fitness a zdravý životní styl, jsem trenérkou a koučkou pro lidi. Ukazuji lidem cestu ke šťastnějšímu životu, zdravým zádům a dokonalé postavě. Autorka E-booku 31 denní změna>> Ti kdo mě ještě neznají, přečtěte si pár řádků o mě. Můj příběh si přečtěte zde >> Žijte v těle, ve kterém chcete žít.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Chraňte si své zdraví

  • Instagram
  • Nejnovější příspěvky